Nová kniha džunglí

Už je to dávno předávno, co jsem se tu div nezalkla krásou své první fotoknihy, jak jinak než kočičí. Od té doby mi doma přistály i další – psí, dovolenkové, no a poslední dobou hlavně miminovské. Jelikož nám už nějaký ten pátek po domě a okolo domu běhá celé hejno nejrůznějších tzv. němých tváří (s různou úrovní hlasitosti a destrukční účinnosti), nahromadila se mi pěkná snůška fotek zasluhujících kompilaci.

mau01

Čirou náhodou (při pátrání pro nejvhodnějším nosítku na děcko!) jsem  zjistila, že existuje německá firma Saal Digital zabývající se fototiskem, o které jsem dosud neslyšela, a ta poskytuje vybraným hodným lidem (jako jsem já) slevový kupón na vyzkoušení jejich nabušené fotoknihy! A že nabušená je!

mau09mau06

Omluvte kvalitu ilustračních náhledů, musím rychle, než se vzbudí malý záškodník a začne se dožadovat svých práv na stravu a přízeň, ale snad je na první pohled jasné například to, že ve „švu“, tedy v místě, kde je kniha sešitá, není střed fotky vůbec utopený! V kočičí fotoknize utopený byl a kus obrázku tak vždycky zmizel někde ve hřbetu. Nicméně to s potěšením zjistíte, až knihu otevřete. Ještě než ji otevřete, tak ji vytáhnete z miralonového spacáčku a v ruce se vám ocitne ale jako fakt opravdická knížka! Žádný sešitek v deskách, co vypadá jak vyvázaná bakalářka. Nicméně to s vyvalenýma očima zjistíte až poté, co album vytáhnete z kartonové obálky. Ještě předtím totiž padnete na zadek z toho, že v pondělí jste svůj výtvor zadali, a ve čtvrtek ráno už otravuje ppl, že vám něco zase veze a určitě bude zvonit zrovna ve chvíli, kdy uspíte klíště a postavíte si na kafe. No, tak tentokrát stačil zazvonit ještě dřív a překvapivě nepřivezl granule, ale obrázky! Jupí!

mau08 mau07

Dost jsem váhala, zda do alba zařadit jen ty opravdu povedené fotky, nebo i ty, co kvalitou moc neoplývají, ale zase mají vysokou výpovědní hodnotu. Jako třeba ty koupelnové, kde se mimino dožaduje Lindiččina pomazlení a Lindička jeho a já jsem uprostřed a dělám selfie proti oknu a výsledek je jak snímek z mobilu. Nakonec jsem tam vrazila všechny hezké, co splňovaly téma, na provedení zas až tak moc nehledě. Vězte, že na tom super lesklém papíře ani tyhle obrázky nevypadají vůbec blbě.

mau04mau03

Jsem tedy velmi nadšena a pokud potřebujete luxusní kousek do knihovničky, Saal Digital vřele doporučuju. Program na sestavení díla je dostatečně blbuvzdorný a v porovnání s jinými i praktičtější a intuitivnější. Co většinu běžných smrtelníků nejspíš odradí, bude poměrně pekelná cena, ale firma nabízí různé testovací slevy a vyplatí se toho využít. A ani nemusíte mít doma malého Mauglího a jeho chlupatou smečku.

mau05

mau02

Rubriky: Obrazem, Testujeme, Ze života | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Benji von Eisstadion

Jak se to tedy celé seběhlo, že je nás najednou ve smečce osm? Inu tak. To se dva chytráci přidali do facebookové lokální skupiny a ustrnuli se nad příspěvkem, kde jakási sloučenina saluky a leonbergera hltá z plastikové misky bůhvíco. Shodou okolností se v místě výjevu pracovně nachází příbuzná osoba, kterážto obratem podala detaily na telefon. Detaily zahrnující slovní spojení jako ‚vyzáblej chudák‘, ‚vyhodili z auta‘, ‚chce ho vzít lopatou‘, ‚hrozně hodnej‘ apod.

ben4Ten chytřejší chytrák řekl: ‚Prosimtě jeď pro něj, dáme ho do kupy a budem mu hledat domov od nás.‘ Ten druhý psa přivezl a pod inkriminovaný facebookový příspěvek napsal zhruba: ‚Pes je u nás, stejně jsme chtěli druhýho.‘ Tolik k rozvážnosti pana P.

Pes nás překvapil svým malým vzrůstem a velkým zápachem. Byl okoupán a pojmenován Benji. Najedl se, všechny umlátil vrtichvostem, zkonfiskoval Alfovu boudu, a v klidu u nás přečkal první noc. Na druhý den jsem naložila dítě a Benjiho (vyžádalo si to menší šachy v autě) a vyjela na veterinu. Kde bylo shledáno, že pes vykazuje tyto, prozatím/navždy neřešitelné vady:
– nevyvinutá (zkrácená) spodní čelist
– podezření na dysplazii kyčelních kloubů
– jedno varle putující neznámo kde,
– tzv. vlčí drápy,

a dále tyto, doufejme léčitelné, problémy:
– zánět uší (kapat)
– zánět spojivek (kapat)
– zánět na čenichu (natírat)
– zánět mezi prsty tlapek (mazat)
– sedřené polštářky tlapek (atb).
– průjem (po týdnu vyřešeno kvalitní stravou)

Ze zánětu spojivek se později vyklubalo podezření na obrácená horní víčka, tj. přesun problému do první skupiny.

ben2Už to vypadalo, že budu muset nechat mimino v zástavě, chyběly mi asi dvě stovky a odmítla jsem odjet bez nového obojku, náš pejsek na provizorním lanku, toho bohdá nebude! Naštěstí mi to napsali na futro.

Benji má trochu hrůzu z auta – bojí se nastoupit a pak se bojí vystoupit. Naštěstí je poměrně drobný a dá se s ním manipulovat, tj. přenášet v náručí. V autě se vám chce nacpat na klín a vůbec mu nevadí, že se škrtí na pásu ze zadního sedadla. Tam se neustále vrtí a i v těch nejméně zahnutých zatáčkách, které projíždíte krokem, jezdí ode zdi ke zdi jak na ledě.

Co se týká seznamování s kolegou Alfem, neměla jsem přílišné obavy. Náš černý vlkodlak je kamarád s každým, včetně psů, kteří ho kousnou, po čemž se agresorovi pro jistotu ještě omluví. Stejně tak se ten trouba nechal obrat o boudu. Benji má dle odhadu zhruba rok, jsou si tedy jako odrostlá štěňata věkově blízcí, oba nekonfliktní, přátelští. Nováček je pouze háklivý na jídlo, které brání zuby nehty, ale už se to lepší.

ben1Problém s boudou zatím přetrvává. P. sice obratem pořídil Benjimu identický, o něco menší domeček jako má Alf, nicméně psi to nepochopili, Benji stále lezl do původní boudy a Alf čuměl jak puk. Zahradili jsme tedy vstup a Benji je nucen přebývat ve své menší rezidenci. Svůj názor vyjádřil tím, že jí hned kus sežral. P. na něj snesl svůj hněv a misku granulí a pes se uklidnil. Alf musí vydržet v baráku na chodbě, dokud Benji nepochopí, kam kdo patří.

Aktualizace po další kontrole na veterině:

P. mě přinutil, abych k doktorce vzala oba psy, neb Alf potřebuje vymačkat žlázky a zkontrolovat zarudlé tlapky, naštěstí byl tak velkorysý, že se uvolil pohlídat dítě. Po návratu mě seřval, že mi to trvalo dlouho.

Obávala jsem se velkého dobrodružství a před cestou měla pocity jak před maturitou. Jednoho psa jsem si uvázala k pasu, druhého na vodítko do ruky a vyrazili jsme k autu. Benji má potřebu kolem mě neustále pobíhat, takže si v jednom kuse musím rozmotávat nohy. Alf jízdu autem nesnáší odmalička. Nicméně motivace přítomností druhého psa je mocná! Oba naskočili na sedačku a já je připásala. Cesta proběhla nad očekávání dobře, nikdo nedělal blbosti, nekňučel, nejezdil ode zdi ke zdi (nebylo místo), až jsem v jednom kuse kontrolovala, zda vzadu všichni žijí.

Ovšem cesta od auta do ordinace byla o poznání divočejší. Oba psi jančili v očekávání hrůz, jež na nich hodlám páchat, lítali kolem mě jak posedlí a já se modlila, aby se někdo neurval a nevletěl do silnice, včetně mě. V čekárně Alf naštěstí zalezl zbaběle pod židle a Benji se skamarádil a do pár minut až podezřele intimně sblížil s malým vořechem, aby pak společným dováděním bavili celou čekárnu.

ben3Doktorka shledala, že Benjiho trable ze skupiny B jsou pryč a od příchodu k nám nabral čtyři kila. Tlapky rozedrané od asfaltu jsou zhojené a hebké jak kočičí. Taky mi sdělila, kolik si máme našetřit na kastraci a rentgeny kyčlů, případně na operaci víček. No, začneme šetřením na očkování.

Takže tolik alespoň v kostce. Psychicky se připravuji na uvedení nováčka do domu a představení kočkám. Zatím trénujeme společné stravování s Alfem (tj. misky vedle sebe) a doufáme, že se vyřeší ta lapálie s boudama. Alf je bohužel neskutečný dobrák, čti trouba, a nedokáže věkově i služebně mladšího opičáka srovnat. Ale vidět je spolu si hrát, to je velká radost na duši, a když se onehdy slunili na zápraží a Alf měl hlavu položenou na Benjiho zádech, úplně jsem se tetelila.

Rubriky: Domácí lékař, Události, Ze života | Štítky: , , , , , , , , , | Napsat komentář

Kde to vázne?

Omluvte prosím mou dlouhodobější textovou nečinnost, poslední přírůstek do smečky mi poněkud zabírá veškerou mentální kapacitu! Sledujte nás zatím na facebooku, kde komunikuju alespoň obrazem :-)

image

Rubriky: Obrazem, Události, Ze života | Štítky: | Napsat komentář