červen 2007: Jak Mášenka lovila bobříky roztomilosti :)
Asi dvacetkrát denně si pomyslím, že Mášenka nenápadně usiluje o to, aby mě zabila svou roztomilostí. Kroutí se jak hádě a nastavuje bříško, píská a vrká, když šustím s tyčinkama z DM, klubíčkuje se v pelíšku, oňufává mě mokrým čumáčkem, mydlí se s Babetkou a je jak chumel chlupů, leze mi na břicho a za hlasitého vrnění mi tlapičkama hněte špeky... :D
Roztomile se mi taky plete pod nohy, když nejvíc spěchám a roztomile mi okusuje fíkus a roztomile mi skáče na linku, když brousím nože, roztomile se válí v mokré vaně a pak mi vběhne do peřin, prostě je roztomilá i v těch nejméně vhodných situacích a já jí ty sladký ušíčka za to jednou ukousnu! :)
Mášenka je můj plyšáček a spolu s Babetkou tvoří nepřekonatelnou terapeutickou pomůcku. Když mluvím o Babetce, ta sice není tak přeroztomilá (i když taky má své "vražedné" chvilky kroutíc se na zádíčkách a lepíc se mi k obličeji), zato je ztělesněním krásy a elegance a vydržela bych se na ni dívat hodiny. S Mášou se prostě obě kočky dokonale doplňují.
Jak tak pročítám různé stránky na webu, není toto zdaleka ojedinělá situace, často lidi doma mají jednoho "plyšáka" a jednoho "modela/modelku" :) Tak, muselo to ze mě ven, ale pozor, Máša zase útočí, vykukuje na mě zpod záclony, zachraň se, kdo můžeš!!!